|
|
Syntéza kvantových teček pro in-vivo zobrazování
Ferdusová, Helena ; Majzlíková, Petra (oponent) ; Pekárková, Jana (vedoucí práce)
Cílem této práce byly syntézy ve vodě rozpustných kvantových teček (QDs) pomocí různých prekurzorů a stabilizátorů a zjištění toxicity syntetizovaných QDs nutných pro in-vivo zobrazování. Tato práce je zaměřena na syntézy ve vodě rozpustných QDs (MPA-CdTe, MPA-CdTe/ZnS, MSA-CdTe, MSA-CdTe/ZnS, GSH-CdTe, GSH-CdTe/ZnS, TGA-CdTe, TGA-CdTe/ZnS, GSH-ZnSe a GSH-ZnSe/ZnS) a zejména na jejich toxicitu. Syntetizované QDS vyznačující se vysokou intenzitou fluorescence a záporným zeta potenciálem byly vybrány vzhledem k jejich vhodnosti pro tuto práci. Výsledné hodnoty QDs byly vyhodnoceny a u QDs s optimálními vlastnostmi (maximální intenzita, FWHM, zeta potenciál) byla dále studovaná toxicita. Toxicita QDs byla určena pomocí MTT testu na buněčné linii HEK 293, při kterém bylo podle rešerše potvrzeno, že QDs se strukturou jádro/obal jsou méně toxické než struktura jádro. Z výsledků vyplývá, že toxicita námi syntetizovaných QDs je nejnižší u MPA-CdTe (struktura jádro) a MPA-CdTe/ZnS (struktura jádro/obal).
|
|
|
Syntéza core/shell kvantových teček pro diagnostiku
Mihajlović, Ana ; Vaculovičová, Markéta (oponent) ; Pekárková, Jana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá biosenzory na bázi modifikovaných polovodičových core/shell kvantových teček (QDs) pro diagnostiku. Práce je rozdělena do čtyř hlavních častí. V první se pojednává o teorii nutné k použití QDs v bioaplikacích, jsou popsané metody syntézy, modifikace, biokonjugace a aplikace QDs. V praktické časti, byly připraveny CdTe/ZnS QDs core/shell struktury u kterých byla jádra modifikována MPA, GSH a TGA. Na tyto QDs byl v dalším kroku navazován protein BSA (hovězí sérum albumin) a protilátka IgG (imunoglobulin G) za použití mediátorů CDI, EDC a NHS s cílem zvýšení afinity vůči BSA nebo IgG. Takto připravené konjugáty byly charakterizovány fluorescenční spektroskopií (Infinite M200Pro, Tecan) a kapilární elektroforézou (7100 Agilent Technologies).
|
|
|
Vliv biomolekul na optické vlastnosti deponovaných kvantových teček
Roček, Vojtěch ; Mravec, Filip (oponent) ; Drbohlavová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na výrobu kvantových teček oxidu titaničitého za pomoci nanoporézní masky z oxidu hlinitého a modifikaci jejich povrchu za účelem zvýšení jejich kvantového výtěžku. Práce je rozdělena do 6 základních kapitol, v nichž je provedena literární rešerše procesu výroby kvantových teček, metod analýzy a úpravy jejich povrchu a možnosti využití těchto kvantových teček v praxi. Tyto teoretické poznatky jsou poté prakticky využity při výrobě kvantových teček, analýze a modifikaci jejich povrchu, jež má za cíl zvýšení jejich kvantového výtěžku. Vyrobeny byly kvantové tečky oxidu titaničitého, na než bylo deponováno zlato a navázán glutation.Získané výsledky jsou prezentovány a diskutovány v závěru práce.
|
|
| |
|
|
Syntéza kvantových teček pro detekci proteinů
Šibíková, Anna ; Fohlerová, Zdenka (oponent) ; Pekárková, Jana (vedoucí práce)
Táto diplomová práca sa zaoberá syntézou kvantových bodiek (QDs) pre detekciu proteínov. Je rozdelená na tri hlavné časti. V prvej je písané o teórií samotných QDs, ich syntézach, funkcionalizácií, interakciách, aplikáciách v medicíne. V experimentálnej časti boli syntetizované CdTe/ZnS QDs s jadrami modifikovanými glutathionom (GSH), na ktoré sa v ďalšom kroku naviazali biomolekuly BSA a IgG pomocou crosslinkerov EDC, NHS a CDI. Výsledné látky boli v poslednej časti charakterizované fluorescenčnou spektroskopiou a kapilárnou elektroforézou. Výsledky ukazujú závislosť intenzity fluorescencie QDs na pH prostredí, koncentrácií BSA a koncentrácií IgG pri použití rôznych crosslinkerov.
|
|
|
Hodnocení obsahu glutathionu v rostlinách jako markeru znečištění životního prostředí těžkými kovy
Borková, Marie ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Opatřilová,, Radka (vedoucí práce)
Byla studována koncentrace glutathionu v závislosti na množství thalia v rostlině. Pokusnou rostlinou byla Kukuřice setá, u níž se zvlášť stanovovala kořenová a listová část. Byly vypracovány dva kultivační postupy, kdy semena a klíčící rostliny byly kultivovány v roztoku thalia o koncentraci 0, 1, 3, 5, 8, a 10 µmol/l. Při extrakci byly použity jako extrakční činidla roztoky fosfátového pufru a kyseliny askorbová. Stanovení glutathionu bylo provedeno pomocí kapilární elektroforézy (CE) a vysoko účinné kapalinové chromatografie (HPLC). U obou metod byl použit detektor diodového pole (DAD). Na stanovení množství thalia v rostlině byla použita metoda atomové emisní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou (ICP AES).
|
|
|
Stanovení glutathionu v rostlinných vzorcích pomocí kapilární elektroforézy
Skála, Michael ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Tato práce vychází z dříve publikované metody pro stanovení obou forem glutathionu pomocí kapilární zónové elektroforézy opatřené UV spektrometrickým detektorem. Teoretická část popisuje biologické a biochemické funkce glutathionu. Dále teoretická část shrnuje historické metody stanovení glutathionu, jejich přesnost, správnost a spolehlivost se speciálním zaměřením na metody elektroforetické, a zvláště pak na kapilární zónovou elektroforézu. Je popsán princip kapilární zónové elektroforézy. Také řeší problematiku různých typů vzorků, speciálně pak rostlinné vzorky. Na závěr uvádí metodu pro stanovení redukované a oxidované formy glutathionu, ze které tato práce vychází. V praktické části je popsán postup vývoje a optimalizace samotné metody. Nejprve bylo testováno složení základního elektrolytu, jeho iontová síla, byly porovnávány dva elektrolyty - s NaCl a bez NaCl, byly pozorovány minimální rozdíly, proto byl NaCl ze základního elektrolytu vyloučen. Dále byla určována optimální koncentrace hexadimethrin bromidu. Byl sledován vliv koncentrace hexadimethrin bromidu na rychlost elektroosmotického toku. Byla sestavena kalibrační křivka pro různé koncentrace analytů ve vodě, byla zjištěna opakovatelnost, LOD a LOQ. Následně byla určována pozice píků v elektroferogramech reálného vzorku extraktu z...
|
|
|
Role cytokininů v regulaci odpovědi na nedostatek síry u Arabidopsis thaliana
Štuříková, Helena
Za deficitu síry dochází u rostlin k mnoha adaptivním stresovým reakcím, které musí být vzá-jemně zkoordinovány. Bylo již dokázáno, že fytohormony cytokininy se účastní příjmu a asi-milace síry, poznatky jsou však rozporuplné. V této diplomové práci bylo zjištěno, že cytokini-ny vyvolávají změny v expresi genů odpovědi na nedostatek síry, které jsou doprovázeny sní-žením glutathionu, klíčové sloučeniny síry. Dále bylo zjištěno, že odpověď na nedostatek síry zahrnuje i změnu hladiny cytokininů, díky které je dosaženo koordinace adaptací ve vývoji a/nebo metabolismu. Rostliny A. thaliana deficientní v signální dráze cytokininů vykázaly na-rušení elongace kořene za nedostatku síry. Elongace kořene v odpovědi na nedostatek síry byla navíc dále stimulována nízkými koncentracemi cytokininů. Roli cytokininů v odpovědi na nedostatek síry dále prokázaly opět rostliny deficientní v signální dráze cytokininů, které akumulovaly více glutathionu za běžné výživy oproti standardním rostlinám, snížení glutathio-nu navíc posílil nedostatek síry. Výsledky této práce ukazují na účast cytokininů v kontrole výživy sírou.
|
|
|
Vliv taurinu na biochemické ukazatele v orgánech laboratorních potkanů
Mrázková, Martina
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit vliv různých hladin taurinu na antioxidační status organismu laboratorních potkanů. Sledovat koncentraci taurinu a jednotlivých aminokyselin ve vybraných orgánech. Diplomová práce hodnotí vliv taurinu v játrech a mozku laboratorních potkanů, po jeho aplikaci v krmých směsích. Byl sledován vliv taurinu na poměr GSH/GSSG, koncentraci taurinu a metalothioneinu. Do pokusu bylo použito 48 samců potkanů druhu Wistar, kteří byli rozděleni do osmi skupin (n=6). Během čtyř týdnů, byly potkanům podávány krmné směsi obohaceny o taurin v dávce 0, 1000, 1500, 2000 2500, 3000, 3500 a 4000 mg/kg/diety. Zvířata příjmala dietu a pitnou vodu ad libidum. Průměrná spotřeba krmné směsi za den byla 35 g. Aplikací taurinu došlo ke zvýšení koncentrace taurinu v organismu, což pozitivně působí na antioxidační mechanismy organismu. Ovšem nemůžeme potvrdit, že doplnění taurinu do diety ovlivňuje koncentrace metalothioneinu a glutathionu v organismu. V mozku byla zjištěn zvýšený poměru GSH/GSSG a snížení koncentrace metalothioneinu. Naopak tomu bylo v játrech, kdy došlo ke snížení poměru GSH/GSSG a zvýšení koncentrace metalothioneinu.
|
|
|
Vliv fungicidů a prostředku biologické ochrany na metabolismus glutathionu.
Vašková, Marie ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Jaklová Dytrtová, Jana (oponent)
Triazolové fungicidy jsou v zemědělství široce používány k ošetření velkého množství plodin. Při jejich akumulaci v půdě, rostlinách či vodních zdrojích mohou ovlivňovat i necílové organismy, u kterých mohou mít negativní vliv na endokrinní systém či reprodukci. Podstatně méně informací víme o vlivu triazolů na rostliny, konkrétně o jejich antioxidačním a detoxifikačním systému. V této práci byl nejprve studován vliv penkonazolu (P), tebukonazolu (T) nebo jejich kombinace (PT) na rostliny rajčat Solanum lycopersicum, cv. Cherrola. Oproti kon- venčnímu způsobu aplikace fungicidů formou postřiku na listy byl sledován i vliv zálivky s obsahem P, T, nebo PT do půdy. Zálivka fungicidů do půdy měla na metabo- lismus glutathionu horší dopad: třicátý pátý den po každotýdenní aplikaci fungicidů došlo v kořenech ke snížení obsahu redukovaných thiolů, aktivity glutathionpero- xidasy a v listech byl snížen i klíčový konjugační enzym II. fáze biotransformace, glutathion-S-transferasa (GST), a to na 43 až 20 % (v závislosti na fungicidu) v po- rovnání s neošetřenými rostlinami. Naopak v listech byl obsah redukovaných thiolů a aktivita glutathionperoxidas zvýšená. V případě postřiku oběma fungicidy (PT), i když ve stejné koncentraci jako u P a T samostatně, byl pozorován synergistický úči- nek na aktivitu GST v...
|
host ::
RSS.